Průvodce exotikou: Graviola

Graviola
Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Graviola nebo také guabana či soursop je zajímavé ovoce s vynikající chutí a celou řadou zdravotních benefitů. U nás jste se s plodem pravděpodobně ještě nesetkali, protože je extrémně náchylný na otlaky a velmi rychle se kazí. Virunga si však s náročnými podmínkami převozu umí poradit a vy ho můžete nově na afrických trzích ochutnat, nebo si ho objednat domu.

Kde a jak roste graviola?

Graviola je plodem stromu Láhevník ostnitý, který roste v nadmořských výškách nad 1 000 m. n. m. Láhevník je 3 – 10 metrů vysoký vzpřímený strom se stále zelenými protáhlými listy. Zajímavé je, že jeho větve jsou pokryté sametovým plstěným povrchem z něhož vyrůstají listy. Strom kvete na jaře po dobu až 6 týdnů.

Najdete ho zejména na souostroví Antily a ve střední či jižní Americe. Láhevník se hojně v současnosti hojně vyskytuje také v Asii či v Africe.

Jak graviola vypadá?

Plody gravioly se vytvářejí z hnědých až purpurových květů a jsou 20 – 30 cm dlouhé ve tvaru hrušky. Poznáte je podle měkkých ostnů, kterými je pokrytá celá slupka. Plody jsou zelené a v průběhu zrání mění jsou barvu na žlutozelenou až hnědou barvu. Slupka je měkká a citlivá na otlaky. Semena i slupka uvnitř plodu jsou nejedlé, konzumuje se pouze bílá dužina.

Jak graviola chutná?

Chuť plodů Láhevníku je nejčastěji popisována jako jemně nakyslá a struktura dužiny je krémovitá. Ovoce chutná jako kombinace jahod, banánu a ananasu.

Jak se graviola konzumuje?

Z plodu se pro konzumaci používá pouze bílá sladká dužina. Velký pozor byste si ale měli dát na semena. Bohužel ta z gravioly jsou nejen nejedlá, ale také jedovatá. Způsobují degenerativní onemocnění mozku, které má podobné příznaky jako Parkinsonova choroba.

Graviola se nejčastěji konzumuje samostatně, a nebo jako součást pokrmů studené kuchyně. Velmi oblíbené jsou saláty, zmrzliny, marmelády či koktejly.

Čím je graviola pro lidský organismus prospěšná?

Plody láhevníku byly známy domorodcům již v předkolumbovské době. Nejčastěji se pro léčebné účely využívaly listy nebo kúra. Odvar z těchto částí rostliny chrání proti parazitům, snižuje krevní tlak a podle posledních výzkumů umí i zpomalit či úplně zastavit proces rakovinotvorného bujení.

Čaj z listů má také mírně sedativní účinky a používá se jako přípravek na zklidnění či utišení bolesti. Preparáty z listů či z kůry jsou k dostání i v českých lékárnách.

Plod se využívá nezralý a sušený jako účinný přípravek proti průjmům. Působí také antiparaziticky a díky vysokému obsahu vitamínů a minerálů je skvělým doplňkem stravy hlavně v zimním období.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin